Jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších událostí za dobu působení paní Bízkové v úřadu ministra životního prostředí bylo vydání souhlasného stanoviska k projektu polovičaté modernizace největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov.
Ekologický právní servis a Greenpeace již téměř dva roky upozorňují na skutečnost, že ČEZem předložený projekt Prunéřova nesplňuje zákonné parametry tzv. nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques, BAT) a bude znamenat každý rok navíc zbytečně spálené stovky tisíc tun uhlí a zbytečné emise CO2 a dalších znečišťujících látek do ovzduší (1).
V dosavadním průběhu projednávání Prunéřova bylo Ekologickým právním servisem a Greenpeace opakovaně upozorňováno na skutečnost, že:
z doposud předložených expertních studií nevyplývá, že by jakékoliv technické podmínky znemožňovaly použití kvalitnější technologie s vyšší účinností;
ČEZ nikdy nepředložil ekonomické srovnání kvalitnější technologie se zamýšleným projektem, ačkoliv tímto způsobem použití zastaralé technologie opakovaně odůvodňoval;
ČEZu odmítl v rámci procesu posouzení vlivu na životní prostředí předložit k srovnání i projekt modernější varianty Prunéřova, ačkoliv to bylo jeho zákonnou povinností (2);
ČEZ se smluvně zavázal odebrat všechny důležité technologie ještě předtím, než požádal o posouzení projektu. Management ČEZu tak od počátku riskuje významné finanční škody v případě, že by projekt nebyl schválen v navržené variantě.
Do procesu projednávání Prunéřova nestandardním způsobem zasahoval jak vláda (skrze jednání tripartity), premiér Fišer (tlakem na ministra Dusíka), tak ministryně Bízková, která několik dní před vydáním stanoviska zrušila celou sekci ochrany klimatu a ovzduší, jejíž zástupci vystupovali k projektu ČEZu opakovaně kriticky (3) (4);
ministerstvem stanovené dodatečné podmínky a kompenzace jsou jen obtížně právně vymahatelné, přičemž ministerstvo již v obdobných případech týkajících se ČEZu prokazatelně selhalo – např. v rámci projednávání zastaralé modernizace elektrárny Tušimice, jejíž posouzení proběhlo v rozporu se zákonem atd.
Přestože ministerstvem vydané souhlasné stanovisko EIA rozhodně neznamená pro ČEZ definitivní výhru, jedná se o významný krok směrem k realizaci tohoto zastaralého projektu. ČEZ však bude muset prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii v rámci tzv. integrovaného řízení, při němž je vydáváno povolení k provozu zařízení. Platí přitom, že elektrárna, která kritérium BAT nesplní, nemůže povolení k provozu vůbec obdržet. A to je i případ Prunéřova. (2)
Jan Šrytr z Ekologického právního servisu k tomu řekl: „Paní ministryně si dnes vystavila účet za své působení v úřadě. Veřejnost by neměla přehlédnout, že tento účet je ozdoben obrovskou „kaňkou“ v podobě souhlasu s Prunéřovem, který zcela prokazatelně není v souladu se standardy a zákonnými požadavky, kladenými na moderní nově budované elektrárny. Opět se potvrdilo, že na ČEZ se zákony ČR vztahují zcela jiným způsobem než na běžného občana“
Ben Jasper z Greenpeace k tomu řekl: „Polovičatá rekonstrukce Prunéřova nic nezmění na tom, že Prunéřov bude nadále produkovat ohromná množství skleníkových plynů, které dle vědeckých závěrů zásadně přispívají ke klimatickým změnám, jakož i množství dalších znečišťujících látek, které ohrožují zdraví lidí žijících v okolí elektrárny. Rut Bízková, jak se ostatně očekávalo, pouze pomohla ČEZu dále znečišťovat. To není dobrá zpráva pro Ústecký kraj, Českou republiku a ani pro komunity bezprostředně ohrožené dopady klimatických změn."
Kontakty:
Jan Šrytr, právník Ekologického právního servisu
Tel: +420 775 154 087, e-mail: jan.srytr@eps.cz
Ben Jasper, Greenpeace ČR
Tel: +420 773 474 721, e-mail: ben.jasper@greenpeace.org
