Reakce Ekologického právního servisu a Greenpeace na článek mluvčího Skupiny ČEZ pro severní Čechy "Proti čemu aktivisté protestovali?" z 1. 6. 2011
Mluvčí Skupiny ČEZ (pro severní Čechy) ve svém článku z 1. června reagoval na nedávnou akci Greenpeace a Ekologického právního servisu (EPS) před úřadem Ústeckého kraje namířené proti polovičaté modernizaci elektrárny Prunéřov II. Pan Schnepp si pro zveřejnění své pohádky o kvalitách elektrárny nemohl vybrat vhodnější den, než právě Den dětí. Ty severočeské by jej však za jeho polemiku s argumenty EPS a Greenpeace určitě nepochválily. Pan Schnepp se snaží čtenářům vnutit představu, že výstavba tří nových bloků prunéřovské dvojky je tím nejmodernějším výkřikem techniky, jaký si lze představit. Ale to prostě není pravda, ať mluvčí píseň svého chlebodárce zpívá sebelíp nebo sebehlasitěji. Z vědomé lži či alarmující neznalosti přitom pana Schneppa usvědčí letmé nahlédnutí do evropské směrnice o integrované prevenci, do českých zákonů o integrované prevenci a o ochraně ovzduší (§ 3) či do vyhlášky č. 349/2010 o stanovení minimální účinnosti výroby užití energie při výrobě elektřiny (§ 5). Všechny tyto předpisy vyžadují, aby energetické zdroje odpovídaly kritériím nejlepší dostupné technologie. Asi to panu mluvčímu na vedení ČEZu zapomněli říct, že účinnost na úrovni 40 %, kterou ČEZ pro Prunéřov navrhuje, je prostě méně než 42-45 %. Takto vysoké účinnosti totiž mají dosahovat (a již pěknou řádku let také dosahují) nejmodernější hnědouhelné elektrárny ve světě.
Pan Schnepp se dále snaží dovodit, že většina obyvatel ve městech a obcích v okolí Prunéřova elektrárnu podporuje nebo k ní nemá výhrady. Zřejmě se nechal zmást vyjádřením několika starostů obcí (zřejmě štědře ČEZem dotovaných) a zapomněl na téměř tři a půl tisíce občanů z Chomutova a okolí, kteří podepsali petici "Nechceme šrot v Prunéřově!". Anebo nezná závěry výzkumu agentury Factum Invenio z léta 2009, podle něhož si takřka dvě třetiny místních lidí přejí, aby ČEZ při obnově hnědouhelné elektrárny Prunéřov II použil nejlepší dostupnou technologii, a to i za cenu případně vyšších nákladů. V dubnu 2011 pak více než dvě stovky lidí vyjádřilo svůj nesouhlas dopisem, který zaslali na Krajský úřad Ústeckého kraje do právě probíhajícího řízení o vydání integrovaného povolení. Pan mluvčí dále neopomenul zdůraznit, že Skupina ČEZ se chová zodpovědně a vždy jí šlo především o zdraví Severočechů a životní prostředí. Tady se již pohádka o hodném ČEZu a zlých aktivistech mění v absurdní drama: faktem totiž zůstává, že ČEZ se polovičatou modernizací chystá prodloužit životnost elektrárny o dalších nejméně 25 let. Od kdy má 25 let dýchání zplodin z miliónů tun spáleného hnědého uhlí pozitivní vliv na zdraví? Elektřinu z Prunéřova přitom nepotřebujeme - posledních 10 let vyváží Česká republika každoročně více než dvojnásobek jeho roční produkce. Pro zdraví obyvatel severních Čech by bylo nejlepší Prunéřov úplně uzavřít.
Dalo by se ještě pokračovat o tom, že elektrárny typu, jaký navrhuje ČEZ pro Prunéřov, se už v oklolních zemích pěknou řádku let nestaví (je to prostě zastaralá koncepce), že navrhovaná "rekonstukce" mábýt ve výsledku dražší, než stojí postavení skutečně nejúčinnější technologie v jiných zemích nebo o tom, že se ČEZ jen nepřesvědčivě vymlouvá na nekvalitní uhlí a nutnost zajistit teplo pro okolní obce, což jsou argumenty, které byly již mnohokrát zpochybněny.
Je však zřejmé, že spíše než o reálné argumenty, jde ČEZu o balamucení veřejnosti. Přesně tak jak to ČEZ nedávno předvedl s oněmi kompenzačními opatřeními na snížení emisí CO2,které pan Schnepp tak hrdě zmiňuje. ČEZu se totiž podařil skutečně "husarský kousek", když dokázal ex-ministra Drobila opít rohlíkem v podobě tvrzení, že emise ušetří uzavřením prunéřovské jedničky o čtyři roky POZDĚJI, než původně plánoval, totiž v roce 2019 místo roku 2015.
Jan Šrytr, právník Ekologického, právního servisu, Lucie Jakešová, tisková mluvčí, GreenpeaceČR
zveřejněno v Chomutovském deníku
