Jiří Boudal:
Premiér Petr Nečas nám na poslední chvíli zrušil již domluvenou schůzku o předražených uhelných elektrárnách ČEZ – krátce poté, co jsme (my = Ekologický právní servis) poslali detailní podklady k jednání. Proč asi?
ČEZu klesají zisky i hodnota akcií a premiér se nechal slyšet, že ČEZ „během krize zaspal a bude mít co vysvětlovat.“ Měly by ho proto logicky zajímat informace, které by mohly případné manažerské chyby ČEZu osvětlit. V médiích už proběhly zprávy o nevydařených investicích na Balkán, další stopa vede ke třem hnědouhelným elektrárnám, do jejichž obnovy vedení ČEZu v těchto letech investuje celkem asi 100 miliard korun, tedy dvojnásobek loňského zisku. V EPS jsme shromáždili data, která ukazují, že tyto elektrárny jsou podezřele drahé: ČEZ staví elektrárny suverénně nejdráž ze všech zemí OECD. Pokud by se podařilo stáhnout investiční náklady alespoň na průměr zemí OECD, ušetřil by ČEZ z oněch sto miliard rovných třicet. Ještě podezřelejší jsou srovnání konkrétních projektů. Například elektrárna Prunéřov II. Tu se ČEZ rozhodl – navzdory evropským i českým právní předpisům, které nařizují použít nejlepší dostupnou technologii – obnovit takzvaně podkritickou technologií, která má nižší účinnost. To jednak znamená, že bude mít mnohem větší emise CO2, ale také, že bude elektřinu vyrábět dráž: spotřebuje přitom víc uhlí. Zřejmě i proto tuto technologii všude jinde na světě opustili: ze všech 48 uhelných elektráren, které se mají v příštích pěti letech na světě postavit, je Prunéřov II jediná podkritická, což podle ročenky Mezinárodní energetické agentury „odráží klesající zájem o tuto zastaralou technologii s nízkou účinností, přestože jsou u ní nižší investiční náklady.“ Právě těmi nižšími investičními náklady ČEZ také argumentoval. Jenže: z neznámého důvodu jsou náklady na obnovu elektrárny Prunéřov II v zastaralé technologii vyšší, než za kolik v Německu, Polsku i na Slovensku postaví zbrusu novou stejně velkou nadkritickou elektrárnu s mnohem vyšší účinností (více zde).
Je možné, že si tyto miliardy navíc vyžádaly nějaké objektivní komplikace, jenže ČEZ odmítá upřesnit jaké. Mnohem pravděpodobnější je, že si na přemrštěné ceně někdo namastil kapsy. Zakázky byly zadány ve velmi netransparentním výběrovém řízení, přičemž třeba zakázku na turbínu získala tehdejší Škoda Power (dnes Doosan), které tehdy šéfoval Tomáš Krsek, dobrý kamarád a soused šéfa ČEZu Martina Romana. Volbu zastaralé technologie by zase mohlo vysvětlovat to, že ČEZ potřeboval zakázku přihrát firmě Vítkovice Heavy Machinery, která nadkritický blok ještě nikdy nepostavila. Vláda má každopádně k dispozici všechny prostředky, aby to prověřila – stát vlastní 70% akcií ČEZ, dosazuje členy dozorčí rady a může si vyžádat všechna potřebná data: ceny všech dílčích zakázek při stavbě, konkurenční nabídky z výběrového řízení atp.
S návrhem na prověření hospodárnosti Prunéřova jsme nejprve v červnu vystoupili na valné hromadě akcionářů ČEZ. Někteří soukromí akcionáři se k nám sice přidali, ale zástupci státu, který má většinu, návrh zamítli. Rozhodli jsme se proto jít přímo za premiérem a natočit na kameru, co si o našich návrzích myslí. Oficiální cestou jsme nepochodili, ale po zaslání urgující sms přímo premiérovi se z úřadu vlády rychle ozvali, a schůzka „o předraženém Prunéřově“ byla domluvena. Avšak den před schůzkou, několik hodin poté, co jsme zaslali premiérovi detailní podklady, byla schůzka zrušena Martinem Římanem, premiérovým šéfporadcem a novopečeným předsedou dozorčí rady ČEZ, který oznámil, že premiéra v této věci „plně zastoupí“, zároveň ovšem rezolutně odmítl přítomnost kamery, protože „za premiéra nemůže mluvit“. Snad by tedy mohl mluvit na kameru alespoň za sebe z pozice předsedy dozorčí rady ČEZ? Nikoli, protože „tato schůzka byla dojednána přes úřad vlády, kde působí pouze jako premiérův poradce.“ Další smsky premiérovi, aby se s námi přeci jen sešel, už zůstaly bez reakce.
Otázka zní: Proč se Petr Nečas, předseda vlády, která se (alespoň tedy navenek) snaží ušetřit každý milión, nezajímá o možné úspory v řádu miliard? A proč schůzku „o předraženém Prunéřově“, neodmítl hned, ale teprve po té, co jsme dodali přesná data a přesné návrhy, jak možnou nehospodárnost a korupci ověřit?
Mnozí politici zleva i zprava jsou už po léta známí svou shovívavostí i štědrostí vůči ČEZu, až se začalo mezi novináři říkat, že největší poslanecký klub ve sněmovně má ČEZ. Třeba loni mu ve známém přílepku k zákonu o spotřební dani přihráli emisní povolenky zdarma (autorem byl mj. Martin Říman), takže ČEZ ušetřil asi 70 miliard. O pár měsíců později jsme měli evropskou ostudu, když z antimonopolního úřadu vedeného poslancem Rafajem unikla na veřejnost zpráva o chystané razii evropského antimonopolního úřad, takže se na ní ČEZ stačil připravit. Na jaře nakrátko usadili na MŽP Rut Bízkovou, bývalou mluvčí ČEZ, která do 14 dnů schválila ČEZu stavbu Prunéřova, což předchozí ministři dlouho odmítali. Nicméně: všechno toto by snad ještě šlo vysvětlovat jako nadržování činěné v dobré víře, že tak pomohou našemu „národnímu šampiónovi“.
Avšak náš návrh nejde proti ČEZu, který by snad Petr Nečas mohl chtít v dobré víře bránit. Právě ČEZu by mohl uspořit třeba až 30 miliard. Navržené kroky by mohly nanejvýš způsobit komplikace současnému vedení firmy v čele s Martinem Romanem a to jen tehdy, pokud se ukáže, že skutečně investovali nevýhodně, chybně nebo dokonce korupčně. Ve hře není nic menšího než budoucnost ČEZ: firma se dostává do potíží a snad bere za své i naivní víra mnoha tuzemských politiků i občanů, že ČEZ bude vždy prosperovat nehledě na to, že se občas někde zbytečně utopí nějaká ta miliarda - a jak už dobře víme, dobře vykopaný tunel může stáhnout prosperující firmu ke dnu během měsíců. Jde o hodně - jaký tedy může být motiv premiérovy neochoty zkontrolovat Martina Romana?
viz http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-boudal.php?itemid=11310