Šéfredaktor Technického týdeníku v článku “38 či 42 % účinnosti?” trefně popsal, jak ČEZ při modernizaci elektrárny Prunéřov II nehodlá použít technologii se špičkovou účinností. Podle mého názoru je zde neméně důležité, že společností prosazovaný projekt nedosahuje parametrů tzv. nejlepších dostupných technik stanovených podle zákona o integrované prevenci a předpisů EU. Ty požadují čistou účinnost pro nové zařízení 42 - 45 %, zatímco ČEZ navrhl pouze 38 %.
ČEZ v Prunéřově plánuje u tří ze stávajících 5 bloků kompletní výměnu jejich klíčových částí, bez nichž elektrárna není elektrárnou. Z pohledu právních předpisů to znamená instalaci nového spalovacího zařízení. Na tento problém jsme v roce 2008 upozornili MŽP, které záměr ČEZ posuzuje v procesu EIA. ČEZ však trval na tom, že jde jen o rekonstrukci stávající elektrárny, a na tu se vztahují mírnější požadavky co do účinnosti. MŽP na jeho argumentaci nepřistoupilo a v březnu 2009 mu vrátilo dokumentaci EIA k přepracování s tím, že u takového nového zařízení musí navrhnout účinnější technologii.
V této souvislosti je důležité, že 42 % nebo 38 % na účinnosti elektrárny je skutečně velký rozdíl: znamená možnost snížení spotřeby uhlí o stovky tisíc tun ročně, obdobně významné redukce emisí CO2. V Ledvicích ČEZ aktuálně plánuje instalaci nového hnědouhelného zdroje s čistou účinností přes 42,5%. Nabízí se proto otázka: “Když to jde v Ledvicích, proč ne v Prunéřově?” ČEZ však mlčí.
ČEZ se hlásí ke konceptu společenské odpovědnosti a rád poukazuje na svůj pozitivní vztah k ochraně životního prostředí. Méně známé bude, že se ČEZ dokonce veřejně zavázal vyhledávat příležitosti a přijímat taková opatření, která povedou k úspoře emisí skleníkových plynů a ke zvyšování efektivnosti využívání přírodních energetických zdrojů. Že by tedy ČEZ v případě Prunéřova na své dobrovolné závazky jaksi zapomínal? Zřejmě ano. Můžeme navíc čekat, že i nadále bude chtít prosadit modernizaci podle svého, třeba už proto, že nové turbosoustrojí pro tři prunéřovské bloky má již dávno nasmlouvané. A to se potom těžko vyhovuje požadavkům zákonů na účinnější technologie…
O autorovi | Mgr. Jiří Nezhyba, právník programu GAR DE sdružení EPS
