ČEZ tvrdí, že v případě výstavby pouze jednoho účinnější bloku v Prunéřově mohou lidé v jeho okolí přijít o teplo. Domácnosti by prý musely vynaložit významné finanční prostředky na pořízení vlastních zdrojů tepla a kromě toho by pochopitelně došlo k významnému zhoršení kvality ovzduší ve všech obcích, kde by nebylo dostupné dálkové teplo z elektráren Prunéřov. Tato tvrzení ČEZu však nejsou pravdivá. Zálohování teplárenského výkonu elektrárny a dodávek tepla lidem z okolních obcí je technicky i ekonomicky běžným a ČR používaným způsobem řešitelné
Stávající elektrárna Prunéřov I a Prunéřov II dodávají teplo do Klášterce nad Ohří, Chomutova a Jirkova, přičemž případné výpadky jsou v současnosti řešeny zálohováním jednotlivými bloky navzájem. Případná výstavba jediného bloku ledvického typu o výkonu 660 MW v lokalitě Prunéřov však rozhodně nevylučuje možnost dodávek tepla ve stávajících objemech.
Zálohování bloku 660 MW zajištěné jako doposud elektrárenskými bloky v prunéřovské lokalitě by při plánovaném budoucím odstavení všech současných bloků sice nebylo možné, to ale neznamená, že je nelze řešit jinak. V praxi nejobvyklejší je přitom stavba záložní plynové nebo olejové kotelny. Ta by mohla být umístěna buď přímo v Prunéřově, nebo odděleně v Chomutově a v Klášterci. Výši emisí by tato varianta ovlivnila minimálně, protože takováto kotelna by byla v provozu pouze v případě výpadku a v době cca týdenní pravidelné letní kontroly. Podobně je řešeno třeba zálohování Pardubic a Hradce Králové, kterým dodává teplo elektrárna Opatovice.
